Experiment ATLAS zveřejnil nejnovější výsledky měření účinného průřezu produkce jetů v proton-protonových srážkách při těžišťové energii 8TeV. K měření výrazně přispěli i vědci z FJFI ČVUT v Praze. Více na:
https://atlas.cern/updates/physics-briefing/more-sum-its-parts-inside-proton
Centrum fyziky ultra-relativistických jaderných srážek (CFRJS) srdečně zve na společný seminář ÚJF a FJFI v rámci Czech-France Mobility grantu, který se uskuteční v úterý 24. 11. 2015 v 9:30 na FJFI v místnosti B115. Přednášku přednesou členové strasbourské skupiny experimentu ALICE, Antonin Maire a Iouri Belikov.
Experiment STAR na urychlovači RHIC poprvé v historii změřil interakci anti-protonů a přiblížil se tak k nalezení odpovědi na otázku, proč v našem Vesmíru převládá hmota nad anti-hmotou.
Centrum fyziky ultra-relativistických jaderných srážek (CFRJS) zve na odborný seminář dr. Petra Jizby s názvem "A new class of entropy-power-based uncertainty relatios" [PDF] , který se uskuteční v pátek 13. 11. 2015 v 9:45 v místnosti B115.
Urychlovač LHC v evropské laboratoři CERN předvedl fenomenální výkon v období let 2009 - 2012, během kterých se podařilo nejen objevit vytoužený Higgsův boson, ale i ověřit množství dalších parametrů našich modelů mikrosvěta. Budoucí běh tohoto urychlovače, jehož počátek je plánovaný na jaro 2015, však slibuje mnoho dalších objevů, které jsou doposud nepozorovatelné díky relativně malému množství naměřených srážek.
Týmy experimentů ATLAS a CMS z urychlovače LHC v CERN, DØ a CDF z urychlovače Tevatron z FNAL spojili své výsledky na měření hmotnosti top kvarku a vydali novou nejpřesnější hodnotu hmotnosti top kvarku.
Projekt ATLAS v CERN, u jehož zrodu stály i české výzkumné laboratoře, je jedním z největších světových projektů základního výzkumu. Koordinátorem účasti České republiky byl v letech 2002–2012 prom. fyz. Václav Vrba, CSc., působící na katedře fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT.
Zajímá vás, jak projekt ATLAS souvisí s experimentálním průkazem Higgsova bosonu? Jaký objem naměřených dat mají experimentátoři k dispozici a co všechno ještě detektor ATLAS zkoumá? Pak neohroženě čtěte dál, částicová fyzika je zajímavá a přitažlivá věda.
Živé zobrazení srážek protonů nebo jader olova na urychlovači LHC zaznamenaných na experimentu ATLAS v CERNu.
Vnitřní detektor (inner detector - ID) se nachází nejblíže ke svazku a tedy i k bodu interakce. Jeho rozměry jsou 2.1 m na výšku a 6.2 m na délku a skládá se ze tří částí: barelu (barrel) a dvou uzávěrů (end-cap). Vnitřní detektor je umístěn v solenoidálním magnetickém poli o velikosti 2 T generovaném zhruba 10 km supravodivých kabelů navinutých na cívku umístěnou na vnitřní straně kalorimetru. To vše váží okolo 4 tun a je chlazeno tekutým heliem na 4.5 K.
Jakmile neutrální, příp. nabité částice projdou dráhovým systémem, dostanou se do další části detektoru - kalorimetru. V kalorimetru tyto částice vytváří tzv. spršky sekundárních částic a jejich energie je tak rozložena a postupně měřena kalorimetrem. Sprška částic je způsobena neelastickou interakcí s materiálem absorbátoru. Sekundární částice letí dále a vytvářejí další spršky, které vytváří lavinu. Tento proces pokračuje, dokud energie částic nepoklesne pod určitou hranici.